zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Časopis Pro města a obce: Zákon o odpadech dopadne na rozpočty obcí, navýšený poplatek však nepomáhá recyklaci

05.06.2020
Odpady
Legislativa
Recyklace
Časopis Pro města a obce: Zákon o odpadech dopadne na rozpočty obcí, navýšený poplatek však nepomáhá recyklaci

Nové odpadové zákony jsou ve sněmovně a provází je stále silnější kritika. Stupňovat se začala i kritika ze strany obcí a obecních svazů. Redakce časopisu Pro města a obce položila dotazy řediteli České asociace odpadového hospodářství Petru Havelkovi. Ten argumentaci obcí potvrzuje a doplňuje, že ani přes navrhované razantní zdražení a navýšení nákladů obcí zákony fakticky nemotivují k investicím do recyklace k jejímuž zásadnímu navýšení se ČR zavázala.

Příslušná část červnového čísla časopisu Pro města a obce je k dispozici pod tímto odkazem.

Ve sněmovně je nový zákon o odpadech. Sešla se k němu řada kritických pozměňovacích návrhů. Hlasitě jej kritizují i obce. Dá se předpokládat, že vstoupí v platnost již od příštího roku, jak bylo v plánu?

Ano, celý balík nových odpadových zákonů, které bohužel výrazně nabobtnaly oproti tomu stávajícímu, nyní řeší sněmovna. Jen do výboru pro životní prostředí se sešlo 94 poslaneckých pozměňovacích návrhů. Některé z nich jsou skutečně zásadní. Například jsou tam i pozměňovací návrhy, které nyní na přelomu dubna a května vidí jako klíčové prakticky všechny obecní svazy. Ty jim také veřejně dávají svou podporu a informovaly o tom i mediálně (např. zde). Návrhy obcí a měst řeší několik pro ně klíčových oblastí. Snaží se snížit nepříjemné ekonomické dopady na obce, které vládní návrh obsahuje. Zároveň těmito návrhy chtějí obce zlepšit možnosti třídění a recyklace komunálních odpadů a lépe se tak přiblížit splnění evropských cílů. Vzhledem k množství obsažených a stále nevyřešených problémů zákona se v tuto chvíli nejeví jako úplně pravděpodobné, že zákon by byl účinný již od 1. ledna 2021. Nicméně klíčová samozřejmě není rychlost, ale zejména funkčnost zákona, takže doufejme, že vše se podaří vyřešit kvalitně a co nejdříve.

Zákon byl prý přijat jako kompromis, ale odlišným zájmům nasvědčuje pokračující poměrně bouřlivá diskuse o jeho podobě. Je to skutečně kompromis? V čem spatřujete tento kompromis a kým byl dosažen?

O tom, že je to kompromis opakovaně hovoří předkladatel zákona, tedy MŽP. Bylo to znovu a znovu sdělováno i poslancům, kteří zákon v jednotlivých fázích v konkrétních věcech kritizovali (vice zde). Na to, zda je to funkční a tedy respektovaný kompromis, si musí odpovědět každý čtenář sám. Já k tomu uvedu jen to, že pokračující široká kritika se ozývá jak od obecních svazů (zde), tak od ekologických organizací, od profesních svazů a nejvíce asi od recyklačních firem (zde). Ty stále dokola opakují, že tento zákon, ani celý odpadový balík z dílny MŽP, neobsahuje prakticky žádné nástroje na podporu recyklace. A to je opravdu velký problém, protože jako ČR musíme splnit závazné recyklační cíle.

Ale najdou se samozřejmě i ti, kteří návrh zákona chválí. Nechtějí v něm dopustit nejlépe žádné změny, neboť na jeho základě připravují opravdu velké kapacity svých zařízení. Bohužel se ale nejedná o kapacity zařízení k recyklaci, jak chce EU. Těch se pro období platnosti nového zákona připravuje opravdu žalostně málo. Chápu tedy stesky recyklátorů a všech, kdo říkají, že tento zákon bohužel nemá potenciál dovést Českou republiku ke splnění závazných recyklačních cílů EU z roku 2018. A to je asi ten největší problém. Je dobře, že poslanci mají nyní šanci tuto vážnou chybu předložených návrhů napravit. Pokud se tak nestane, bude to tak trochu jejich odpovědnost. Dovolím si tvrdit, že Evropa ze svých cílů nesleví a bude je samozřejmě po členských státech vymáhat i sankcemi. Nikoho pak nebude zajímat, jestli a s kým mělo MŽP svůj ,,kompromis". Cíle jsou jasně stanoveny, jsou pro členské státy závazné a je třeba je splnit.

Někteří zastupitelé hovoří o možné revoluci v odpadovém hospodářství. Vidíte to také tak?

Já osobně, podobně jako EU, spíše preferuji evoluci, před revolucemi, ale ano, ta očekávání chápu. Klíčové je, abychom v evropských termínech, tedy k rokům 2030 (recyklovatelné) a 2035 (ostatní), odklonili odpady ze skládek. To je ale ta jednodušší část. Zcela zásadní a Evropou logicky vyžadované je, abychom tyto odpady v potřebné míře dokázali přiklonit na předepsanou a směrnicemi stanovenou recyklaci. To samozřejmě nelze udělat skokově, a proto unie stanovila termíny provázaně k roku 2035. Ale bohužel, jak vidno, aktuální verze zákona řeší jen polovinu příběhu, odklon od skládek, a to je žalostně málo. Neřešení té druhé poloviny způsobí systémový přesun odpadů jinam, než do recyklace. Problém možnosti splnění závazných cílů EU se tedy ještě více zkomplikuje. Tyto argumenty jsou známé, nikdo tedy nebude moci říkat, že o tom nevěděl.

Pro mnohé zastupitele se legislativní změna zredukovala na zvýšení poplatků za ukládání odpadů. Skutečně se mají města a obce chystat na vyšší náklady? Proč vlastně takové zdražení? O jaké celkové prostředky se jedná?

Myslím, že už i sami zastupitelé dobře vědí, že pokud tento zákon projde v navrhovaném znění, musí se chystat na zásadní zdražení odpadových služeb. Nejde totiž jen o poplatky za ukládání. Obce budou muset samozřejmě platit i všechny ostatní technologie, kam odpady na místo skládek půjdou. A ty jsou zpravidla dražší. Správná je proto otázka, proč vlastně taková míra zdražení, jaká se navrhuje. Z 500 Kč až na 1850 Kč dlouhodobě obhajovaných ministrem Brabcem. Doposud nikdy nebylo řečeno, proč vlastně zrovna 1850 Kč. Na to, že číslo je vysoce přestřelené nejlépe upozornily samy odpadové firmy ve vlastnictví obcí a měst. Ty jsou převážně sdruženy ve dvou velkých celorepublikových spolcích SVPS a SKS. Udělaly analýzu a dospěly k jasné informaci, že pro splnění cílů odklonu odpadů ze skládek bohatě stačí zdražení na maximálně 1100 - 1200 Kč (více zde audio, PDF) a zde).

Cokoli navíc je zbytečnou úlitbou...a komu vlastně? Úlitbou, která jen vytáhne obcím a lidem z peněženek zbytečně více peněz. Starostové se oprávněně ptají, co že za ty peníze navíc vlastně dostanou? Na to zatím nikdo z MŽP neodpověděl.

Ale například energetické firmy, které chtějí stavět nové spalovny (ZEVO), férově a do médií řekly, že pro své nákladné investice potřebují poplatek minimálně 1500 Kč, aby se jim to vyplácelo. MŽP pak stanovilo poplatek, tedy vlastně ekologickou daň, kterou platí zejména obce a města ve finální výši dokonce 1850 Kč. Je to samozřejmě možné, ale jak správně a mnohokrát opakovali mnozí odborníci i na seminářích ve sněmovně, skládkovací poplatek s jistotou nepomáhá recyklaci. Nenavyšuje klíčovou poptávku po produktech recyklace, což je hlavní motor jejího potřebného rozvoje. Takto poplatek nefunguje. Poplatek dokáže bezpečně přesunout odpady ze skládek do spaloven, to ano. Ale EU tuto cestu nepodporuje a trvá na potřebě přesunu odpadů přes třídění do recyklace. Takže pak zde zůstává viset nezodpovězená klíčová otázka, proč musí obce podle MŽP platit nově tolik? A proč nestačí obecními firmami prokázaný poplatek 1100 až 1200 Kč?

Téměř zaklínadlem se pro města a obce stává pojem třídící sleva. Jak by měla fungovat? Mohou díky ní města a obce skutečně ušetřit?

Pan ministr Brabec již cca dva roky hovoří o třídící slevě jako o klíčovém nástroji zákona proto, aby obce efektivně třídily odpad. S tím lze souhlasit. Myslím, že třídící sleva může obce motivovat k potřebnému vysokému stupni třídění. Podstatné ale je, jak je nastavená. A zde opět odkáži na analýzu samotných obecních a městských firem, které zjistily, že na navrženou třídící slevu, jak ji předložilo MŽP, nedosáhne drtivá většina obcí a měst (více zde). To je ve svém důsledku nebude motivovat k potřebnému třídění, ale spíše od něj budou ustupovat. Výsledky byly prezentovány opět i na semináři ve sněmovně. Slevu je tedy nezbytné upravit. Samy obecní svazy v čele se Sdružením místních samospráv ČR a Spolkem pro obnovu venkova ČR připravily nutné pozměňovací návrhy (zde) a vyzvali k podpoře i předsedu Svazu měst a obcí ČR (zde). Ten podporu údajně také potvrdil.

Důležité u třídící slevy také je, aby systémově k třídění motivovala obce až do předepsaného roku 2035, kdy máme dosáhnout nejvyšších cílů (vice zde). Ministerský návrh toto vůbec neřeší. Velmi dobrým příkladem funkční třídící slevy je slovenský model, za který bylo Slovensko dokonce pochváleno ze strany EU. Motivace obcí je tam postupná a stálá. Na rozdíl od návrhu MŽP zde není princip tzv. náhlé smrti a celkového znehodnocení investic obcí do třídění, pokud by obec z roku na rok nesplnila další vysokou metu. Nyní je do značné míry na obcích a jejich komunikaci s poslanci z jednotlivých regionů, jaký model v zákoně nakonec bude. Podle toho ministerského mají obce již v roce 2022 třídit 60% komunálních odpadů, jinak by platily onu násobně navýšenou částku poplatku. Ta v reálu u mnohých z nich znamená nutnost prosazení navýšení nákladů na odpady v rámci svých zastupitelstev v řádech stovek tisíc až milionů korun.

Vyšší třídění obcím přinese rozšiřování sběrné sítě, ať už jde o navyšování počtu nádob nebo optimalizaci četností svozu. Jenže mnohé obce jsou dnes na hraně možností. Takže, kam s ním?

Ano, některé obce skutečně již dělají pro třídění velice mnoho. V průměru jsou ale stále velké rezervy a s jistotou je ještě prostor pro další intenzifikaci třídění v obcích. I kdyby ale skoro všechny obce perfektně třídily, stále to dle jednoduchých propočtů nemůže stačit na splnění vysokých recyklačních, nikoli jen třídících cílů. Každý nechť si sám odpoví, kolik je podle něj třeba třídit a upravovat produkovaných odpadů, aby finálně minimálně 65% skončilo recyklací v dalších produktech. Samozřejmě je to více než 65%, je to více než 75% i více než 80%. A tyto vyšší mety nezbývá než dosahovat tzv. technologickým tříděním (více zde). Tedy tříděním na moderních třídících linkách, přes které bude muset dle studií projít více než 80% odpadů - ať už tříděním obsahu černých popelnic (v menší míře), či pouhým dotříděním obsahu barevných popelnic (ve větší míře). A 10 % může dle EU skončit na skládkách. To bude samozřejmě odpad nevyužitelný. Zde je také vidět, kolik neupraveného směsného komunálního odpadu přímo z černých popelnic může při splnění cílů EU zbývat pro spálení v klasických roštových spalovnách (ZEVO). Je to skutečně málo.

Jak jste zmínil, v roce 2030 musí být podle Evropské unie v ČR recyklováno 60 % komunálního odpadu. Jaký je současný stav třídění a jak daleko jsme od unijního cíle?

Správný dotaz. Podle dat MŽP a podle starého způsobu hodnocení se za ČR nyní uvádí číslo 38%. ČSÚ vykazuje ještě méně, pouze 27 % recyklace (více zde). Podle hodnocení dle nových směrnic bude toto číslo ještě nižší. Ale i kdybychom brali číslo 38%, tak musíme jako ČR za necelých 15 let přesunout ROČNĚ do recyklace více než 1, 43 milionu tun odpadů oproti současnému stavu. Ve vtahu k novému zákonu to ale má jeden háček. Nový zákon působí na investory tak, že aktuálně jsou v ČR připraveny projekty na nové spalovny (ZEVO) s kapacitou více než 1 000 000 tun. Je férové dodat, že v ČR je již stávající kapacita spaloven 770 000 tun. Dohromady tedy skoro 2 miliony tun. Závazné cíle jsou však k recyklaci. A co spálíš, nezrecykluješ. Problém je, že i přes stovky milionů korun nabízených v dotacích, zde nejsou ve vztahu k novému zákonu připraveny projekty na finální recyklaci komunálních odpadů. Proč? No zákon recyklaci nepodporuje. Rozumný člověk se ptá proč? Jak k tomu mohlo dojít? Je zákon nastaven dobře? Může nás dovést ke splnění závazných cílů EU?

Ano, máte pravdu. Řada komentářů zmiňuje, že novela jde na ruku novým, byť moderním, spalovnám, namísto předepsané recyklace. V této souvislosti se hovoří i o ekologické zátěži a riziku přeshraničního dovozu odpadů ...

Osobně bych asi nehovořil o ekologické zátěži, protože ta zařízení jsou moderní a sofistikovaná. Zde bych problém neviděl. Riziko přeshraničního dovozu odpadů tady ale samozřejmě je a poslanci z několika stran jej navrhovali zakázat. Ale ministerstvo to odmítlo. EU říká, že spalovny (ZEVO) podvazují třídění a recyklaci, a to je asi to klíčové riziko, pokud máme plnit závazné recyklační cíle EU (více zde). Nicméně EU chápe, že ne všechny odpady je možné recyklovat, a proto i když zakázala podporu spaloven na směsné odpady, pozitivně vnímá energetické využití například formou vytříděných paliv z nerecyklovatelných odpadů (tzv. TAP), tedy např. v cementárnách nebo v moderních multipalivových kotlích. Ty jsou jistě potřebné. Dále EU doporučuje energetické využití formou bioplynových stanic, apod. Pro tyto projekty EU nabízí množství dotací. To jak moc jde zákon na ruku klasickým spalovnám na směsné odpady, nechť posoudí každý sám. Já mohu jen odkázat na ty veřejně známé připravované kapacity těchto zařízení, jejichž investoři zároveň silně prosazují aktuální znění nového zákona. A já je z jejich pohledu samozřejmě chápu. Hodnotit je však třeba i zájem obcí, apod.

Nedávno byl agenturou STEM/MARK zveřejněn jejich průzkum veřejného mínění k odpadům. Ukázal, že lidé chtějí třídit a recyklovat a že chtějí omezovat skládky a spalovny. Většina občanů také nesouhlasí s navrhovaným navyšováním poplatků. Co byste k tomu řekl?

Ano, četl jsem to. Postoje lidí známe a nejsou nijak velkým překvapením. Celkem odpovídají tomu, jak téma dlouhodobě hodnotí samotné obce a města, tedy naši klíčoví zákazníci. Jsme s tím v souladu. Skládky se postupně omezují tak, abychom splnili evropské cíle k roku 2035. Odpady chceme co nejvíce směřovat na třídění a recyklaci. Tak, aby byly zejména zdroji surovin pro další výrobu. To nám určitě dává smysl a je to výhodné pro většinu zapojených subjektů. A není vůbec třeba takové zdražení, jak se navrhuje. Stávající spalovny zde určitě mají své místo a některé z nich se pravděpodobně rozšíří, což se dá pochopit. Ale s ohledem na evropské recyklační cíle tu asi skutečně není mnoho prostoru pro stavbu dalších. Proto nedává moc logiku stavět zákon na míru těmto technologiím a tolik obcím šponovat poplatek. Myslím, že zodpovědné by bylo skutečně dát si nyní tu práci a definovat a prosadit spektrum nástrojů na podporu recyklace. Tak, jak to udělala například skupina RecHelp. To nám jako ČR s jistotou dá velkou výhodu do budoucna. Ve sněmovně to ale zatím tak bohužel nevypadá (více zde). Věřím však, že pokud obce a jejich svazy prosadí své pozměňovací návrhy, může se mnohé změnit rozumným směrem. Každý může nyní v tomto směru oslovit svého poslance. A je zřejmé, že blížící se hlasování ve sněmovně budou velmi sledovaná proto, kdo jak hlasoval.

Zdroj: časopis Pro města a obce, červen 2020, ČAOH

Ke stažení: pro-mesta-a-obce-havelka-rozhovor-2.pdf [ 4.55 MB, PDF ]

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
23
9. 2020
23.9.2020 - Seminář, školení
EA Hotel Populus, Praha
11
11. 2020
11-13.11.2020 - Konference
Zámek Děčín
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí