zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Brno: Velké komplexy zahrádek v širším centru nemají co dělat, zastavíme je

12.05.2020
Šlendryján
Urbánní ekologie
Brno: Velké komplexy zahrádek v širším centru nemají co dělat, zastavíme je

Zhruba tak si představují budoucnost města Brna někteří politici. Argumentují přitom nutností další výstavby kvůli nedostatku bytů, jejich vysokými cenami a vším dalším možným a nemožným. Také se označují zahrádky za skladiště nepořádku, neprůchodnou zónu, místo černých staveb, zábavu pro pár důchodců atp. To je lokálně pravda, ale je také daleko silnější pravdou, že pozemky jsou často města či svěřené MČ a ti všichni by si měli důrazně vynutit pořádek na těchto zahrádkách.


Nějak ovšem stále zapomínáme na to, že tady máme klimatickou krizi (to snad už nikdo nepopírá), město se nám přehřívá (na to existují i modely) a s podzemní vodou, která nemá často už kudy plošně vsakovat to tady není také žádná sláva. Například nedobrým důsledkem betonování kopců je také místy mizení pramenů na úbočích a usychání lesů.
Také bychom si měli konečně uvědomovat, že tu není jenom člověk a developerské zájmy, ale nějaká flóra a fauna, která potřebuje i uprostřed města nějaká ta útočiště a zájem ochrany přírody a ochrany proti klimatické změně má minimálně stejnou, místy i vyšší valenci jako zájem developerský.

Při koronakrizi se také ukazuje, že zahrádky jsou významnou únikovou zónou pro občany města a také mohou v době krize (jakékoliv) sloužit jako významné produkční plochy (význam například i pro civilní ochranu).
Konečně pří dnešní obrovské kalamitě kůrovce, kdy nám hynou v celé ČR i těsném okolí Brna desetitísice stromů, dokonce celé lesní komplexy, bychom se měli ke zděděné vzrostlé zeleni chovat s daleko daleko větší pokorou než dříve. Ta je plícemi města, vyrábí kyslík, osvěžuje klima, tlumí hluk, omezuje prašnost, je útočištěm ptáků a další "havěti".

Bohužel modrozelená infrastruktura, jak je propagováno, takové rozsáhlé zelené přírodě blízké areály často nenahradí.
Jediné řešení je skutečně se začít chovat zodpovědně k přírodě i ve městech. Před přípravou územního plánu si pořídit např. hydrogeologické, ekologické a klimatické mapy a modely v dostatečném měřítku, snažit se provést určité klimatické a teplotní modelování a jejich výsledky diskutovat a promítnout do přípravy územního plánu. A skutečně upřednosťňovat ekologičtější výstavbu na brownfieldech a chovat se daleko ohleduplněji k záboru půdy a zelených ploch než dosud. K tomu je ovšem nutné vybudovat skutečně akční smíšené týmy odborníků z mnoha oborů a diskutovat častěji s místními občany, spolky apod.
Vedoucí představitelé města předtím, než schválí nový územní plán, by měli toto velmi dobře uvážit!! Cílem územního plánu by nemělo být jenom nalezení co největšího počtu stavebních parcel a řešení dopravní a jiné bazální infrastruktury.
Autor: Aristid Franc
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
Institut Cirkulární Ekonomiky
18
6. 2020
18.6.2020 - Veletrh, výstava
https://www.ciraa.eu/event/energie-pro-pohon-cirkularni-budoucnosti/#tickets
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí